Založení klubu
V roce 1921 byl v Bystřici pod Hostýnem založen Sportovní klub Hostýn. Nový klub se od svého počátku věnoval dvěma sportům: kopané a tenisu. Fotbalové mužstvo SK Hostýn nejdříve trénovalo a hrávalo v zámeckém parku se souhlasem barona Arnošta Gideona Loudona, který byl také prvním předsedou SK Hostýn. Později byla pronajata od firmy Thonet louka v Přerovské ulici, naproti restaurace „Kasino“ a na ní bylo zřízeno fotbalové hřiště. Toto hřiště bylo otevřeno prvním veřejným zápasem v Bystřici pod Hostýnem 23. dubna 1922. SK Hostýn Bystřice p. H. Prohrál v tomto utkání s SK Holešov 1:6 před 1500 diváky.
Zájem o kopanou však časem v SK Hostýn upadala po sehrání několika dalších zápasů zanechal klub fotbalové činnosti. To se ovšem příznivcům kopané nelíbilo, a tak 7. října 1923 založili Sportovní klub Bystřice pod Hostýnem. Nový klub požádal také městský úřad o přidělení pozemku. Klubu byl pronajat pozemek v blízkosti městského parku Zahájené. Již 26. září 1924 začala výstavba hřiště, která byla dokončena 9. května 1926. Toto staré škvárové hřiště je dnes již nově zrekostruováno a zatravněno.
Fotbalové mužstvo bylo někdy na přelomu let 1925 a 1926 přihlášeno do Hanácké župy fotbalové (HŽF) a ze základní III. třídy se časem probojovalo až do I.B třídy, ve které si vítězstvím v sezoně 1939-40 vybojovalo postup do I.A třídy HŽF.
Účastníkem I.A třídy bylo mužstvo SK Bystřice dva roky. Skvěle si vedlo na podzim 1940, kdy obsadilo 2. místo za ČSS Olomouc. Na jaře 1941 se již týmu tolik nedařilo, a to znamenalo jen 7. místo. Příští sezona 1941-1942 byla ještě horší a mužstvo se umístilo na posledním 12. místě a sestoupilo do I.B třídy. Zájem o kopanou byl v té době velký. Návštěvy 1000 až 1200 diváků na mistrovských zápasech I.A třídy HŽF nebyly žádnou zvláštností. Tradiční derby SK Bystřice – SK Holešov zhlédlo 28. září 1941 celkem 1600 diváků, z toho 600 jich přijelo z Holešova. Utkání stejných soupeřů o rok dříve vidělo dokonce 2000 diváků. To byla největší návštěva zaznamenaná v dějinách kopané v Bystřici pod Hostýnem. Obě utkání skončila vysledkem 1:1.
Na další účast v I.A třídě si muselo bystřické mužstvo počkat šest let. Po skončení sezony 1947-1948 došlo v rámcí HŽF k reorganizaci, při níž byla dosavadní jedna skupina I.A třídy rozšířena na dvě. Postupovali tedy nejen vítězové, ale i týmy na dalších místech, mezi nimi i Bystřice, která skončila v uvedené sezoně pátá. Papírově to tedy nemělo vypadat moc růžově. Bystřice si však nad očekávání vedla výborně. V průběhu soutěže nebyla dlouho k poražení a po několik kol byla dokonce na prvním místě. Nakonec obsadila pěkné páté místo. Jarní pokračování sezony se bohužel již nekonalo. Před zahájením odvetné jarní části v roce 1949 došlo totiž k další, tentokrát generální reorganizaci kopané na území celého státu. Byly zrušeny všechny župy a jednotlivá mužstva byla zařazena do nových tříd podle tehdejších krajů. Přešlo se také podle sovětského vzoru na systém jaro – podzim, který platil až do roku 1957. Bystřice byla zařazena do II. třídy tehdejšího Gottwaldovského kraje a v průběhu padesátých let střídala účast v této třídě s účastí v okresním přeboru Holešovska (III. třída). Po územní reorganizaci krajů a okresů v roce 1960 se bystřické mužstvo stalo na tři roky účastníkem okresního přeboru Kroměřížska (II. třída). V sezoně 1962-1963 tuto soutěž vyhrálo a to znamenalo postup do I.B třídy krajské soutěže Jihomoravského kraje. Tato sezona byla významným mezníkem v historii bystřické kopané, protože až na jedinou výjimku (sezona 1979-1980 zásluhou další reorganizace) se bystřické mužstvo nevrátilo do přeboru okresu Kroměříž a hrálo vždy v soutěžích vyšších.
O šest let později v sezoně 1968-1969 obsadila Bystřice 1. místo ve skupině E a potřetí v historii místního oddílu postoupila do I.A třídy, tentokrát čerstvě vytvořené středomoravské župy. Účastníkem I.A třídy byl bystřický celek tři roky. Po skončení sezony 1971-72 sestoupil do I.B třídy v důsledku reorganizace soutěží, při níž byly župy zrušeny a opět obnoveny soutěže v rámci Jihomoravského a Severomoravského kraje. Na čtvrtý a poslední postup do I.A třídy si musela Bystřice počkat mnoho let.
Celá sedmdesátá a osmdesátá léta se bystřický fotbal pohyboval v horní polovině tabulek krajské soutěže. V roce 1980 dokonce po reorganizaci soutěže sestoupili fotbalisté do II. třídy a rok hráli v okresním přeboru Kroměřížska. Od roku 1988 již bojoval místní klub v I.A třídě krajské soutěže. V sezoně 1991-1992 došlo k další, již poslední reorganizaci soutěže a obnovení žup. Bystřice byla zařazena do Středomoravské župy, I.A třídy. V roce 1995 se začalo po letech čekání konečně blýskat na lepší časy, na konci sezony čekal bystřické fotbalisty postup do župního přeboru. Účinkování v něm mělo v dalších třech sezonách vzestupnou tendenci, a tak po třetím a druhém místě tabulky se FK Bystřice pod Hostýnem dočkal postupu do divizní soutěže.
Rokem 1999 však úspěchy bystřických fotbalistů neskončily, naopak, nováčkovi Moravskoslezské divize stačil jediný rok k dalšímu postupu – tentokrát bouřlivé oslavy doprovázely historicky největší úspěch místního klubu – postup do Moravskoslezské ligy.
V příštím dílu bude popsáno další období činnosti klubu.